Šumpersko

Ministrovi životního prostředí, představitelůmveřejných institucí, široké veřejnosti i médiím tímto prohlášením předkládámeinformace o jedinečné, ale zároveň ohrožené přírodě Jeseníků. Ministraživotního prostředí žádáme, aby učinil konkrétní kroky vedoucí ke zlepšenípraktické péče o jedinečné přírodní hodnoty Jeseníků a k jejich zachování probudoucí generace. Jako vhodné řešení se ukazuje příprava a realizace kvalitněpropracovaného návrhu NP Jeseníky.

Mezinárodníhodnota přírody Jeseníků

Jeseníky patří mezi našepřírodovědecky nejvýznamnější oblasti. Nejcennější části přírody jsoulokalizovány v nejvyšších partiích pohoří, tedy v oblasti, jež je navrhovánajako NP Jeseníky. Příroda Jeseníků má výrazně nadregionální – evropský význam.Výjimečnost území spočívá zejména v tom, že se zde jedinečným způsobemv poledové době setkaly druhy, které dnes mají své příbuzné v dalekéSkandinávii, v Alpách a vysokých Karpatech. Hlavní přidanou hodnotou územíjsou druhy endemické, tedy takové, které mají svůj celosvětový výskyt omezenýpouze na území Hrubého Jeseníku. Kombinace toho všeho vytváří neopakovatelnoufaunu a flóru Jeseníků. Obdobnou kompozici druhů včetně endemických nenajdeme vžádném z našich pohoří ani v jiném pohoří střední Evropy. Provedenéstudie pro některé skupiny organismů dokládají, že vrcholové partie HrubéhoJeseníku představují jedno z center biodiverzity Vysokých Sudet (viz Krkonoše,Králický Sněžník, Hrubý Jeseník) a mají biogeografickou spojitosts vysokými Karpaty. Mimořádné jsou v Jeseníkách také porostypřirozených horských smrčin s původním ekotypem horského smrku, místypralesovitého charakteru. Velmi cenné jsou i zbytky smíšených a listnatýchlesů, včetně vzácných klenových bučin.

Z biologickéhohlediska představuje území Hrubého Jeseníku oblast s mimořádnou a zcelaunikátní přírodní hodnotou. Kvalitativně srovnatelné (v druhové kompoziciovšem v mnohém odlišné) pohoří Krkonoš je bilaterálně chráněno jakonárodní park (pod patronací UNESCO) již téměř půl století.Z přírodovědného hlediska území navrhované jako NP Jeseníky naplňujekritéria kladená na kvality národního parku a obdobný způsob ochrany formouvyhlášení NP Jeseníky by tudíž byl opodstatněný.

Závažné ekologické problémy Jeseníků

V území jsou závažnéekologické problémy, některé z nich uvádíme níže. V jejich důsledkudochází k ohrožování evropsky výjimečných ekosystémů a je ohrožena kvalitamístní přírody. Řada odborných studií situaci podrobně popisuje. Ukazuje se, že stávající ochrana přírodyJeseníků formou chráněné krajinné oblasti (CHKO) není dostatečná, obzvlášť procentrální a nejcennější oblast Hrubého Jeseníku.

1. Výskyt borovice kleče, zarůstánívysokohorského bezlesí a ohrožení vzácných ekosystémů: borovicekleč byla v Jeseníkách uměle vysazována od konce 19. století až do 80. let20. století
za účelem zvýšení horní hranice lesa a zabránění působení sněhových lavin aerozi půdy. Čas ovšem ukázal, že existence a rozrůstání nepůvodní kosodřevinymá řadu negativních dopadů na přírodu
a v současnosti je největšímekologickým problémem oblasti, který se projevuje zejména:

a) zarůstáním vysokohorského bezlesí a ztrátoubiodiverzity - současná plocha klečových porostů v HrubémJeseníku je asi 250 hektarů a dále se významně rozšiřuje. Jednakgenerativním zmlazováním (výskyt malých semenáčků), jednak vegetativním šířením(zakořeňování spodních větví) a rozrůstáním porostů kleče do stran. Odbornástudie potvrdila, že na sedmi studovaných lokalitách se v letech 1973 až2003 porosty borovice kleče celkově rozrostly o zhruba 63% plochy. Výsledkem jevytlačování či dokonce vymizení cenných i unikátních rostlinných společenstevv prostoru arkto-alpinské tundry a přímé ohrožení populací některýchvzácných druhů. Existuje řada důkazů oústupu reliktních druhů rostlin, bezobratlých živočichů, ptáků a o celkovém druhovémochuzení tundrových společenstev v důsledku kleče. Ta má navíc prokazatelněškodlivé dopady i na vzácné typy strukturních půd, např. na unikátní půdníkopečky v oblasti Keprníku a Pradědu.

b) ohrožením vzácných ekosystémů kotlin a karů– druhýmzcela zásadním projevem výskytu borovice kleče je to, že její husté porosty významně ovlivňují přírodní procesy, zejména omezují přesunymas sněhu na vrcholech hor a brání tak pádu lavin v karech a kotlinách.Tím významně ohrožují existenci mnoha pestrých společenstev a biotopů, která jsouna výskytu sněhových lavin přímo závislá. Bez působení lavin by např. většinaplochy ledovcového karu Velké kotliny zarostla lesem a ze zhruba 500 druhůrostlin by zde přežila necelá třetina z nich. Borovice kleč tak v těchtopřípadech ohrožuje přírodní hodnoty výjimečné v evropském měřítku.

2. Nepřirozené smrkové monokultury, současnýzpůsob hospodaření v lesích, úbytek biodiverzity: dosavadnízpůsob intenzivního lesního hospodaření vedl k tomu, že většinapřirozených listnatých a smíšených lesů byla přeměněna na nepřirozené stejnověkésmrkové monokultury, někde navíc s nevhodným genetickým původem. Tyto porostymají velice nízkou biodiverzitu (druhovou pestrost), jsou značně nestabilní anáchylné na větrné a kůrovcové kalamity. Vytváření těchto monokultur je mimojiné hlavním důvodem toho, proč se zde mohou snadno kalamitně přemnožovat různédruhy kůrovců. Naopak věkově a druhově pestré lesy jsou z dlouhodobého hlediskanejlepší a nejlevnější ochranou před kalamitními stavy. Smrkové monokulturyjsou dalším zásadním ekologickým problémem Jeseníků, který doposud není účinněřešen.

Současnýzpůsob hospodaření v lesích mimonejpřísněji chráněné části v CHKO Jeseníkyje nastaven primárně produkčnímzpůsobem, což fakticky vylučuje zachování, resp. udržení valné většiny ohroženýcha vzácných lesních druhů. Velmi problematické je holosečné hospodaření v lesích,kácení zbývajících kvalitních listnatých a smíšených lesů, přetrvávající dominantnívýsadba smrku a tím podpora vytváření dalších monokultur, budování husté sítělesních svážnic atd. V monokulturních lesích chybí věkově, druhově a prostorověrozrůzněné porosty se zastoupením starých a přestárlých stromů, chybí tlejícídřevní hmota apod. Perspektiva přežívání ohrožených
a vzácných lesních druhů je, za daného stavu, rovněž špatná. Druhy s vazbou napřirozené lesní porosty dramaticky mizí (viz tetřevovití ptáci, saproxylickédruhy bezobratlých, mimořádně se snižuje diverzita hub a rostlin v podrostuatd.).  

3. Úbytek biodiverzity v nelesníchekosystémech: nelesní ekosystémy v prostoru vrcholovéarkto-alpinské tundry patří k nejcennějším částem Hrubého Jeseníku a potažmo ČR.Vývoj společenstev
v tomto horském pásmu byl ovšem dlouhodobě ovlivňován extenzívní lidskouhospodářskou činností (viz travaření, pastva) a je velmi pravděpodobné, žeprávě tato činnost podpořila výskyt některých cenných druhů živočichů irostlin. Absence travaření a pastvy v uplynulých desetiletích vede naněkterých plochách k úbytku druhové pestrosti, k čemuž přispělo izatížení území imisemi
a změny chemismu půd v nedávné době. Situace vyžaduje řešení, jakýmzpůsobem a v jaké míře alespoň na části bezlesí extenzívní hospodářskou činnostobnovit a udržet.

4. Úbytek, resp. vymírání ohrožených druhůrostlin a živočichů: Jeseníky na národní
i mezinárodní úrovni vynikají nebývalou druhovou pestrostí (biodiverzitou).Z mnoha různých důvodů (borovice kleč, problematické lesní hospodaření,přemnožení některých predátorů, invazní druhy, nedostatečná kontrola pravidel ochranypřírody v terénu atd.) dochází ovšem k úbytku, popřípaděk vymírání vzácných druhů, které by přitom měly být naopak chloubouJeseníků. Nejde jen o zástupce rostlinné říše či bezobratlé, ale i o takatraktivní živočichy jako jsou rys ostrovid nebo kurovití ptáci tetřev hlušec atetřívek obecný.  Znepokojující je také prudkýúbytek některých druhů lesních dřevin, zejména jedle bělokoré a jilmu horského,a vymírání jalovce obecného nízkého nebo tisu červeného.

5. Přemnožení některých druhů, invaznínepůvodní druhy, ohrožení rovnováhy v přírodě: stálevětším problémem ochrany přírody v Jeseníkách je ohrožení rovnováhy v přírodě.S tím souvisí hlavně vysoké početní stavy drobných predátorů, např. liškyobecné, kuny skalní a kuny lesní, které mají negativní dopady na populacedrobných živočichů a zvěře včetně kurovitých ptáků. Nově se objevujeproblematika zvyšující se populace krkavce velkého a prasete divokého. Samostatnýmtématem jsou pak invazní nepůvodní druhy, které negativně působí na rovnováhu v přírodě.Kromě zmiňované borovice kleče jde např. o expanzi olše zelené nebo šířeníporostů chrastice rákosovité. V případě nepůvodního kamzíka horského seukazuje, že při současném stavu cca 200 jedinců nepředstavuje jejich existence významnénegativní ovlivnění cenných přírodních fenoménů Jeseníků. Za jasně stanovenýchpravidel by populace kamzíka měla být na únosné míře zachována.

Národní park Jeseníky jako možné a vhodné řešení

Centrálníoblast CHKO Jeseníky je území s mimořádnými přírodními hodnotami. V územíjsou zároveň závažné ekologické problémy, které vážně ohrožují kvalitu místnípřírody. Ukazuje se, že dosavadní způsob ochrany přírody formou CHKO, kdy pravomocek řešení jsou roztříštěné a ochrana přírody má nedostatek lidských ifinančních zdrojů, nemůže dosáhnout účinné změny k lepšímu. Domníváme se,
že dobře propracovaný návrh NP Jeseníky, který nebude zahrnovat obydlenéoblasti, nebude znamenat omezení pro obce a zároveň umožní využívání územív podobné míře jako doposud,
je vhodným řešením. Realizace tohoto návrhu NP Jeseníky pomůže zachovat azlepšit stav jedinečné přírody Jeseníků, pomůže aktivně a účinně řešit výšeuvedené vážné ekologické problémy a zároveň může podpořit mezinárodní věhlasregionu a jeho rozvoj. Považujeme za důležité, aby také většina občanů regionu pozitivněvnímala myšlenku vzniku národního parku
a proto vítáme věcnou a odbornými argumenty podloženou diskusi k tématu.

V Olomouci dne 6. 12. 2011,

Prof. Ing. Stanislav Bureš, CSc.,

zastupující svým podpisem odborníky a signatářetohoto prohlášení:
Prof. Ing. Stanislav Bureš, CSc., v.r.,vedoucí Katedry zoologie a Ornitologické laboratoře Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci(PřF UP),
RNDr. Tomáš Kuras, Ph.D. v.r., Katedra ekologie a životního prostředí PřFUP,
RNDr. Aleš Létal, Ph.D.,v.r., vedoucí oddělení fyzické geografie Katedry geografie PřF UP,
Mgr. Josef Kašák, v.r., doktorand, Katedrazoologie a Ornitologické laboratoře PřF UP,
Mgr. Monika Mazalová,v.r., Katedra ekologie a životního prostředí PřF UP,
RNDr. Radim J. Vašut, Ph.D., v.r., Katedra botanikyPřF UP,
Mgr. Pavel Drozd, Ph.D., v.r., vedoucí Katedry biologie a ekologie Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity (PřF OU),
Doc. RNDr. Bohumír Lojkásek, CSc., v.r., Katedra biologie aekologie PřF OU,
RNDr. Aleš Dolný, Ph.D., v.r.,Katedra biologie a ekologie PřF OU,
RNDr. Petr Kočárek, Ph.D., v.r., Katedra biologie a ekologie PřF OU,
RNDr. Zdeněk Majkus, CSc., v.r., Katedra biologie a ekologie PřF OU,
RNDr. Vítězslav Plášek, Ph.D., v.r., Katedra biologie a ekologie PřF OU,
RNDr. Martin Adamec, Ph. D.,v.r., Katedrafyzické geografie a geoekologie PřF OU,
Ing. Radek Dusek, Ph. D., v.r., Katedra fyzické geografie ageoekologie PřF OU,
Doc. Mgr. Martin Konvička, Ph.D., v.r., Entomologicky ustavAkademie věd ČR, v.v.i.
Mgr. Lydie Dudová, v.r., Oddělení vegetační ekologie, Botanickýústav Akademie věd ČR, v.v.i.,
Mgr. Radim Kočvara, v.r., odborník na přírodu Jeseníků,autorizovaná osoba podle zákona
o ochraně přírody,
Mgr. Adrián Czernik, v.r.,odborník na přírodu Jeseníků, autorizovaná osoba podle zákona
o ochraně přírody, Vřesina u Opavy
Dr. Martin Vavřík, v.r., odborník na přírodu Jeseníků, ornitolog,Sobotín,
RNDr. Jindřich Roháček, CSc.,v.r., zástupce vedoucího oddělení přírodníchvěd, Slezské zemské muzeum, Opava,
RNDr. Magdalena Rohačová, Ph.D., v.r., vedoucí přírodovědného oddělení,Muzeum Beskyd, F-M,
Mgr. Kateřina Janová, v.r.,  Muzeum Beskyd, Frýdek-Místek,
Ing. Jiří Ch. Vávra, v.r.,  entomologické oddělení, Ostravské Muzeum, Ostrava.

Tisková zpráva ze dne 6. 12. 2011

Příroda Jeseníků jevýjimečná a ohrožená
Vhodným řešením je vznik dobře připraveného národního parku

Dvacet tři odborníků z několikapřírodovědeckých pracovišť dnes vydává veřejné prohlášení1)k aktuálnímu stavu ochrany přírody Jeseníků. Ministrovi životního prostředí, představitelůmveřejných institucí, široké veřejnosti i médiím tímto prohlášením předkládají informaceo jedinečné, ale zároveň ohrožené přírodě Jeseníků. Ministra životníhoprostředí zároveň žádají, aby učinil konkrétní kroky vedoucí ke zlepšenípraktické péče o jedinečné přírodní hodnoty Jeseníků, jakožto doklad nespornéhopřírodního dědictví naši země. Vhodným a účinným řešením se ukazuje příprava arealizace kvalitně propracovaného Národního parku Jeseníky2).

Mgr. Pavel Drozd, Ph.D.k tomu uvedl: “PřírodaJeseníků má výrazně nadregionální a evropský význam. Nalezneme zde druhy živočichůa rostlin původem z daleké Skandinávie, ale také druhy z Alp aKarpat. Kromě tzv. glaciálních reliktů, tedy druhů žijících v době ledové,se zde vyskytují rostlinné i živočišné druhy endemické, tedy takové, kterénenajdeme nikde jinde na světě. Mozaika jesenické přírody je pestrá avýjimečná: vysokohorská tundra, ledovcové kary a kotliny, rašeliniště nebo takézbytky zachovalých horských lesů.“

Prof.Ing. Stanislav Bureš, CSc. k tomu uvedl: „Kvalita jesenicképřírody je ohrožena v důsledkuzávažných ekologických problémů. Jedná se nejenom o zarůstání vysokohorskéhobezlesí nepůvodní borovicí klečí, ale také např. o intenzivní lesní hospodařenína většině plochy chráněné krajinné oblasti (CHKO), kdy je stále preferovánopěstování nepřirozených smrkových monokultur nebo holosečná těžba dřeva.Celkově dochází k vážnému úbytku druhové pestrosti i krajinných prvkůtypických pro Jeseníky. Ukazuje se, že stávající ochrana přírody Jeseníkůformou CHKO nemůže při limitovaném počtu pracovníku Správy zajistitodpovídající ochranu území, především v nejcennější oblasti Hrubého Jeseníku.Vítám proto diskusi na téma vzniku národního parku.“

RNDr.Tomáš Kuras, Ph.D. k tomu uvedl: „Nejcennější fenomény živé i neživé přírody Jeseníků námmizí doslova před očima. Vymírají reliktní populace hmyzu a rostlin, kleč ničíunikátní mrazem tříděné půdy, z horských lesů se dlouhodobě stávajíplantáže na dříví téměř bez života. Zejménacentrální část stávající CHKO Jeseníky potřebuje systém ochrany, který umožnínejen účinné řešení vážných ekologických problémů a zlepšení kvality přírody,ale i aktivní a pozitivní práci s veřejností. Dnes jsou pravomoce potřebnék péči o přírodu v území roztříštěné a ochrana přírody má nedostateklidských i finančních možností. Vítám jakoukoli diskusi, která by na současný neutěšenýstav ochrany upozornila a vedla k jeho zlepšení a objektivní diskuse ouvažovaném Národním parku Jeseníky k tomu bezesporu patří.“

Pro více informací kontaktujte:

Prof. Ing.Stanislav Bureš, CSc.,vedoucí Katedry zoologie a Ornitologické laboratořePřírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (PřF UP) – GSM:  604 421 023
RNDr. Tomáš Kuras,Ph.D., Katedra ekologie a životního prostředí PřF UP – GSM:  776 154 402
Mgr. Pavel Drozd, Ph.D.,vedoucí Katedry biologie a ekologie Přírodovědeckéfakulty Ostravské univerzity – GSM: 734 796 546

Poznámky:

1) veřejné prohlášenípřírodovědců k přírodě Jeseníků je přílohou tiskové zprávy

2) Záměr NP Jeseníky jeaktuálně předmětem diskusí a jednání pracovní skupiny zřízené ministremživotního prostředí. Členy pracovní skupiny jsou různí představitelé regionuJeseníků a společným výstupem má být dokument s podrobným návrhem NPJeseníky. Ten by měl sloužit jako seriózní podklad pro veřejnou diskusiv Jeseníkách a pro další rozhodování.