Šumpersko

(Ruda nad Moravou - Hostice)

Hostice leží v pěkném údolí severozápadně od Rudy nad Moravou. Tímto údolím protéká potok, kterému se říká Pstruhovec. Vyvěrá v Hrubém lese nad Lázemi a vlévá se nad rudským nádražím do řeky Moravy. V létě jest tam krásně. Dědina jest stopena v zeleni stromů a ten, kdo hledá klidu, najde ho zde v plné míře. Ze stromů je nejvíce třešní. Za dědinou směrem ku prameni Pstruhovce táhne se dva kilometry dlouhá třešňová alej, která v době květů poskytuje utěšený pohled. Touto třešňovou alejí přijde se z Hostic do Hostice „Pusté.“

„Pustá“ má všeho všudy devět chaloupek postavených vedle sebe v jedné řadě podél Pstruhovce. Souběžně s chaloupkami přes potok běží cesta, z níž ke každé chaloupce vede dřevěný můstek. Od můstku pak ušlapaná pěšinka směřuje zahrádkou k náspu, dlážděnému velkými plochými kameny. Všechny chaloupky jsou staré, jenom hájovna, která vyhořela před dvaceti lety, jest nově postavena. Pusté se všeobecně říká „Malá Vídeň“ , a to proto, že je tam tolik mostů. Snad ani Vídeň nemá přes Dunaj devět mostů jako Pustá.

Zpívá se o ní: V Malé Vídni devět mostů,

Devět chaloupek!

Dávají tam lišky pozdrav

Večer na sloupek.

Obyvatelé její jsou samozřejmě Vídeňáci. Dokonce i krále mají, a pranic jim to nepřijde podivné, když se jich zeptáte, co dělá jejich pan král. Mají tam totiž podruha jménem Král, který se nikdy nerozhněvá, když se mu z žertu dává titul „Jeho Veličenstvo.“ Ubohé veličenstvo: nemá pomálu co jíst! Rozumí však žertu a vypravuje, jak má ty svoje poddané v komendě.

Také se říká, že v Pusté pekou chléb jenom po jedné straně. Je to pravda, pekou jej po jedné straně, ale - potoka, jež to domky v nichž chleba pekou, jsou tak postaveny.

Pustá má přiléhavé pojmenování. Je tam opravdu pusto. Ani silnice, která zde byla postavena, nedovedla oživiti tento smutný kout. Náhodný poutník po silnici si jistě uvědomí, že tak asi vypadají končiny, kde lišky dávají dobrou noc.

Nebylo však vždycky tak pusto a smutno v těchto místech. Podle vypravování starých pamětníků sahaly chalupy z Hostic až do nynější Pusté. Na konci této tři kilometry dlouhé vesnice stál na vysokém návrší kostel. Živelní pohromou byl kostel smeten do údolí a voda, která se valila údolím, probrala i chalupy. Bylo jich prý zničeno přes šedesát. Majitelé neměli dost prostředků, aby si je znovu postavili a proto se jich prý větší část odstěhovala do bývalých Uher, kdež se usadili v okolí Topolčan. Bylo jich prý dvacet šest rodin.

Z kostela zbyly jen rozvaliny a ohromné kusy kamenů rozházené dolů na stráň. Lží tam dodnes.

Na stráni návrší, kde stával kostel, vyrostl les, kterému se dodnes říká Kostelnice.

Dnešní Pustá Hostice vznikla na místě živelní pohromy později, kdy již i ústní podání o zbořeném kostele a odplavených chalupách nabylo dávné zkazky.