První kolonisté, kteří sem přišli pravděpodobně z tehdy již přelidněného Slezska a dali, podle jednoho z výkladů, novému domovu jméno podle jeho polohy. Z německého Schön-Berg, v doslovném překladu Krásný vrch.

Město bylo prakticky stále v zástavě nejpřednějších českých a moravských šlechtických rodů. Jeho prosperitu zjevně zajišťoval výskyt drahých kovů v okolí, což dokládá horní právo, jež šumperský statek získal v roce 1340. Roku 1391 obdrželo město od moravského markraběte Jošta magdeburské právo s významnými privilegii, zejména právem mílovým, které šumperským řemeslníkům zajišťovalo výrobní monopol a stálý odbyt zboží.

Počátkem 16. století přešel Šumperk do trvalého vlastnictví jedné z větví Žerotínů, kteří si zdejší zámek zvolili za rodové sídlo, a po požáru Šumperka v roce 1513 město do značné míry zvelebili. Již v roce 1562 se však měšťané z tohoto poddanství vykoupili a Šumperk se stal svobodným královským komorním městem.

Za účast na stavovském povstání ztratilo město královské výsady a v roce 1622 upadlo do područí Lichtenštejnů. Hrůzy třicetileté války poznali Šumperští až v jejím závěru, kdy bylo město několikrát dobyto a pleněno švédskými vojsky. Krátký poválečný rozkvět přerušil požár města v roce 1669 a o deset let později čarodějnické procesy, kterým do roku 1696 padlo za oběť na 25 měšťanů.

Rozvoj plátenictví a zvlášť monopol na výrobu jistého druhu sametu zvaného trip zajišťovaly městu v 18. století skvělou prosperitu. Tato tradice usnadnila v roce 1785 vznik první manufaktury na výrobu manšestru v habsburské monarchii a předznamenala velký rozvoj textilního průmyslu, který zvláště ve 2. polovině 19. století přispěl nebývalému zvelebení města. Pro svou výstavnost byl Šumperk nazýván „malou Vídní“.

Výrazně německý charakter města se změnil po druhé světové válce, kdy došlo k odsunu drtivé většiny jeho obyvatel. Příchod nových osídlenců znamenal krátkou stagnaci města.

O jeho dalším rozvoji však svědčí nárůst počtu obyvatel, který se proti předválečnému stavu zvýšil na téměř dvojnásobek – dnes zde žije cca 26 tisíc obyvatel.

Šumperk je důležitým hospodářským, správním a kulturním centrem severozápadní Moravy. Vyhlášení Městské památkové zóny a nákladná obnova domů a ulic po roce 1989 výrazně změnila zejména zanedbanou historickou část města a vrátila sem plnohodnotný městský život. Šumperk se probudil do nové krásy.

Dějiny města Šumperka v datech

13.  století

Počátek 2. pol. 13. stol. – založení města kolonisty na zeměpanském zboží

1281 – první nezpochybnitelná písemná zmínka o městě – uváděn zeměpanský správce Jeneč  ze Šumperka, který sídlil v menším hrádku na okraji města

1297 – první písemná zmínka o dominikánském klášteře (nynější Střední zdravotnická škola). Dominikáni zakládali kláštery především v královských městech, což dokazuje, že řád brzy vytušil slibnou perspektivu nového města

14.století

1340 – město získal od markraběte Karla (pozdějšího císaře Karla IV.) rod panů z Lipé

1352 – město opět v držení moravského markraběte Jana

1391 – moravský markrabě Jošt udělil městu magdeburské právo včetně práva mílového a 68 šumperských měšťanů získalo právo vařit pivo. Současně obdrželi měšťané právo odúmrtí

15. století

1424 – husité obsadili město

1442 – ve městě vznikl cech pláteníků

1470 – získal město do zástavní držby  Jiří Tunkl st. z Brníčka. Rod Tunklů je na severní Moravě známý především rozsáhlým budováním rybníků spojeným s nebývalým útiskem poddaných.

1458 – založen městský špitál

1475 – první zmínka o šumperské radnici

1481 – již existující městský vodovod nechal Jiří Tunkl st., do něhož byla přiváděna voda z Temenického vrchu zničit, kvůli nechuti poddaných platit vodné.

1490 – na šumperském zámku se 4. července konal sjezd zástupců moravských a slezských stavů, na kterém bylo dohodnuto uznání Vladislava Jagellonského českým králem.

1494 – měšťané těžce zranili zástavního držitele Šumperka Jiříka st. z Brníčka a na Zábřeze, který na následky zranění později zemřel

 – vstoupil do dějin města nový významný rod pánů ze Žerotína. Pán na Fulneku; Jan ze Žerotína, koupil zástavní právo na město a panství správy šumperského zboží se ale ujal jeho syn Petr, nejvyšší moravský komoří a hejtman olomouckého kraje

16. století

1507 – Petr ze Žerotína získal Šumperk do trvalého vlastnictví a šumperský zámek si zvolil za své rodové sídlo. V pokojných dobách 16. století vzrůstalo bohatství města zejména díky textilnímu řemeslu.

1513 – 24. dubna vyhořelo celé město

- Petr ze Žerotína zahájil výstavbu městských kamenných hradeb, které se zčásti zachovaly dodnes. Zpráva uvádí, že uvnitř města tehdy stálo 87 domů a mimo hradby dalších 18

1553 – vyhnání dominikánů z města, z jejich kláštera se stal sklad soli a kožešin. Většina šumperských obyvatel se následně začala přiklánět k luteránství

1562 – město se vykoupilo z poddanství a bylo privilegiem českého krále Ferdinanda I. povýšeno na komorní královské město. Mimo dalších výsad udělil panovník šumperským občanům vylepšený městský znak.

1571-1572 – dvě morové epidemie si ve městě a okolí vyžádaly řadu obětí (údajně 1464).

1585 – další morová rána – 610 obětí

1591 – katastrofální povodeň, která si vyžádala na předměstí na 100 lidských životů

17. století

1622 – město za účast na stavovském povstání přišlo o svá privilegia a stalo se tzv. ochranným městem lichtenštejnským. Lichtenštejnové vrátili některá privilegia městu až v roce 1633; nově zavedli instituci knížecích rychtářů jako svůj nástroj proti městu a obdařili je mj. pravomocemi zaměřenými zejména proti protestantům. Svoboda královského komorního města tím po šedesáti letech definitivně skončila

1642-1646 – město bylo vypleněno švédskými vojsky

1646 – zpráva císařské komise konstatuje, že město je již veskrze zničené, městské hradby jsou pobořeny a hradební příkop zčásti zasypán

1669 – 7. května vypukl v domku u zámku požár, který za čtyři dny zničil prakticky celé město a značnou část předměstí. I tentokrát se ale prokázala nezdolnost zdejších obyvatel a do konce 17. století na spáleništi vyrostlo nové město

1679 – ustanovení inkvizičního tribunálu v čele s Jindřichem Františkem Bobligem, čarodějnické procesy v Šumperku trvaly 15 let a za oběť jim padlo 25 nevinných lidí ze Šumperka.

18. století

1708 – císař Josef I. udělil šumperským pláteníkům privilegium vyrábět speciální látky mezulán a barchet

1714–1715 – velká morová epidemie si vyžádala 185 obětí a způsobila obrovské hospodářské škody, což dodnes připomíná morový sloup u radnice, který byl postaven v letech 1718 - 1720

1753 – výstavba kaple sv. Barbory, která je vyzdobená freskami moravského barokního malíře Ignáce Oderlického

1784 – v rámci josefínských reforem byl zrušen dominikánský klášter a o čtyři roky později budovu kláštera koupilo město a zřídilo v ní kasárny

1785 – byla založena Klapperothova manufaktura na výrobu manšestru a duchestru – první svého druhu v rakouské monarchii

19. století

od počátku 19. stol. -  založena řada plátenických manufaktur, největší z nich patřily podnikatelům Oberleithnerům a Sieglům

během 2. pol. 19. stol. - Šumperk se stal moravským centrem průmyslové výroby pláten a hedvábí

1842 – provoz zahájila první mechanická přádelna lnu a konopí na Moravě. O dva roky později propukly nepokoje namířené proti drahotě i nenáviděné strojní přádelně kvůli dlouhé pracovní době, nesnesitelným pracovním i hygienickým podmínkám a výdělkům, které nedosahovaly ani hranici existenčního minima

1857 – založena první šumperská nemocnice

– založena první hedvábnická továrna

1869 – zahájení provozu plynárny

1871 – otevření šumperského nádraží, kam začal pravidelně dojíždět vlak na nově postavené trati Zábřeh – Sobotín

1873 – založen sbor dobrovolných hasičů v Temenici

1883 – Engelbertem Zdenkem založen Šumperký okrášlovací spolek

1896 – Hansem Hönigem zahájen sběr předmětů pro městské muzeum. Obyvatelé města darovali řadu starých věcí, především knih, zbraní, mincí atd.

- otevření nové (dnešní) nemocnice

20. století

1900 – Šumperk měl 789 domů a 11 636 obyvatel

1902 – otevření Německého spolkového domu (dnešní budova divadla ),slavnostní otevření se konalo ve dnech 26. a 28. prosince. Architekt Berger slavnostně předal klíče od nové budovy. Poté se konaly mimo jiné hudební a divadelní produkce a velký ples.

1909 – zahájení provozu městské elektrárny

- zbourána stará radnice

1911 – 9. září byla slavnostně otevřena budova nové radnice, projekt na stavbu nové radnice získali architekti Georg Berger a Ludwig Schöne, v budově se nacházela kavárna a také první Saxingerovo kino

1912 – v Šumperku se narodil Roman Karl Scholz, pozdější kněz, básník a organizátor protinacistického odboje ve Vídni

1921 – postaveno kino Saxinger, pozdější kino Svět

1928 – provoz zahájilo dnešní kino Oko

1938 – v důsledku mnichovského diktátu město opustily poslední české rodiny

- 8. října město obsazeno wehrmachtem

- nacistická okupace a druhá světová válka také zastavily příznivý hospodářský vývoj a přinesly obyvatelům města velké ztráty na životech

1945 – 31. března na blízké bratrušovské střelnici nacisty zastřeleno 16 vlastenců za odbojovou činnost

- začátkem října vypraven první vlak s více než tisícem místních Němců

1946 – v lednu byla exhumována těla šestnácti vlastenců popravených nacisty a s poctami pohřbena

- v únoru bylo vypraveno dalších 11 transportů, ve kterých odjelo přes 9500 Němců. K poslednímu dni tohoto roku jich ve městě zůstalo jen 686. Původní německé obyvatelstvo začali nahrazovat noví usedlíci z českého vnitrozemí.

1966 – v Šumperku byl vyroben první československý umělý diamant a Československo se tak stalo šestým státem na světě, které tuto náročnou technologii zvládly

1969 – 25. února se v Praze upálil student šumperské průmyslovky, devatenáctiletý Jan Zajíc, na protest proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy

- otevření zimního stadionu, v té době patřil k nejmodernějším v zemi

- do slovenského Kežmarku se trvale přestěhoval šumperský 60. tankový pluk, nahradily jej jednotky sověštské armády

1980 – otevření Domu kultury Šumperk

1990 – po 21 letech město opustila sovětská vojska

1991 – historické jádro města bylo prohlášeno Ministerstvem kultury ČR městskou památkovou zónou, zahájena mj. komplexní rekonstrukce kostela Zvěstování Panny Marie

1993 – president Václav Havel navštívil město – první oficiální návštěva hlavy státu v historii Šumperka

1994 – v budově divadla vypukl patrně úmyslně založený požár, který ji vážně poškodil.

- 28. října se ve věži kostela Zvěstování Panny Marie poprvé rozezněl „Zvon svobody„

- uzavřena smlouva o partnerství s městem Bad Hersfeld (SRN)

1995 – slavnostní otevření Evropského domu setkávání v nově zrekonstruované budově tzv. Geschaderova domu

- konal se první ročník mezinárodního festivalu Blues Alive

1996 – dokončení stavby rozhledny na Háji

1998 – šumperský rodák Jiří Dopita získal zlatou medaili jako člen vítězného hokejového týmu na ZOH v Japonsku.

21.století

2000 – slavnostní otevření zrekonstruované budovy divadla

2002 – šumperský rodák Aleš Valenta získal zlatou medaili v akrobatickém lyžování na ZOH v USA.

2004 – město oficiálně navštívil Václav Klaus, prezident ČR

2005 – dokončena náročná rekonstrukce kostela Zvěstování Panny Marie

- uskutečnil se první ročník literárního a filmového festivalu Město čte knihu

2006 – dokončena rekonstrukce Pavlínina dvora, původního sídla šlechtické rodiny Chiari, dnes sídla Vlastivědného muzea v Šumperku.

2008 – slavnostně otevřeno zrekonstruované nádvoří Pavlínina dvora

2010 – otevřena expozice Čarodějnické procesy v Geschaderově domě

- dokončena nákladná revitalizace ul. Jiřího z Poděbrad

2011 – v Šumperku se konal první ročník farmářských trhů

- město oslavilo 100. výročí znovupostavení radniční budovy