zavřeno - otevírá v pondělí 3.5. 8:00

POUTNÍ KOSTELÍČEK BOŽÍHO TĚLA

Uprostřed lesů se jako zázrakem příchozím zjeví bělostné stěny kostela, který je obklopen pomníky křížové cesty. Pohádkové místo láká k zastavení a zamyšlení. Sluneční paprsky pronikající alejí mohutných lip vykouzlí tajemnou atmosféru, kdy majestátní ticho přeruší pouze šumění listí.

Poutní kostelíček může být cílem nebo zastavením mnohých turistických tras.


Bludovský hrad a celé panství na sklonku 14. století patřilo bratrům Joštovi a Prokopovi z Kunštátu, kteří velmi často zastavovali svůj majetek věřitelům. Jedním z nich byl nějaký Daviš nebo Diviš, který se psal pán na Bludově (v dochované listině z roku 1387). A právě v tomto roce buď on sám nebo jeho dědic a následník, nechal v lese severně od Bludova postavit kostelíček Božího Těla a ustanovil tam i poustevníka.

Existují nejméně dvě varianty pověstí o tom, jak divoké včely vyzvedly ze země posvěcenou hostii a kolem ní v dutém stromu vystavěly voskovou monstranci. Hostie měla v lese vypadnout z modlitební knížky nebo ze šátku buď lakotné selce z Hrabenova, nebo ovdovělému dělníkovi Konešovi, kteří ji odnesli ze svatého příjímání ze šumperského kostela. Znaveni cestou měli v těchto místech odpočívat.Lidé si často všimli divné záře, jež vycházela z dutého stromu. Při bližším zkoumání nalezli monstranci. Na místě nechali postavit kostelík zjevení se Božího Těla.

Sám Kostelíček měl pohnutou historii. Již v jedné listině z roku 1553 se mluví o kostelíčku, jež byl zbudován z pevného zdiva. V 1. polovině 18. století byl přestavěn do dnešní podoby. Josefínská bouře se přehnala i nad Bludovem, kdy císař Josef II. přikázal Kostelíček (spolu s mnoha jinými poutními místy) zrušit. Na stavbu (stavební materiál, vybavení bylo rozprodáno) byla třikrát vypsána dražba. Až té třetí se někdo zúčastnil byl to bludovský obyvatel, který stavbu koupil (zastupoval celou obec) a nechal stát, čímž porušoval císařský dekret. Díky tomu ovšem stavba přestála nejhorší. 

Postupem další doby ovšem chátrala, propadala se klenba, takže se v ní schovávali pasáci dobytka. Až po padesáti letech nastala vhodná doba k obnově poutního místa. Zásluha hraběte Františka Josefa ze Žerotína byla v letech 1836 stavba obnovena. Při té příležitosti zanechali tehdejší Bludovští svým potomkům list, v němž je prosí, aby věrnými katolickými křesťany zůstali a na Kostelíček nikdy nezapomněli.

Sám kostelík byl postupně zvelebován a doplňován. V roce 1893 byl z výtěžku sbírek pořízen oltář, který představuje lurdskou jeskyni se sochou Panny Marie Lurdské a Bernadetty. Spolek sv. Rozálie zase opatřil novou keramickou dlažbu apod. Ve třicátých letech byla přistavěna zákristie a jeden pokoj nad ní. Poslední rozsáhlá oprava omítky, nová vnitřní výmalba, oprava okapových žlabů, měděné oplechování věže byly provedeny v letech 1990, 1992. 

Kolem kostelíku postupně vyrůstal celý poutní areál, který se velmi záhy proslavil slavnými poutěmi a procesími. Prameny dokonce hovoří o účasti deseti tisíc poutníků při hlavní pouti.

Součástí poutního areálu zapsaného do státního seznamu nemovitých památek jsou zejména:
- 14 zastavení Křížové cesty. Křížová cesta byla pořízena v r. 1908 Spolkem sv. Rozálie v Bludově. Jednotlivé štace tvoří betonové pomníčky, v nichž jsou vsazeny zasklené barevné obrazy. 
- Kaplička Narození Panny Marie, kterou dal v roce 1905 postavit první bludovský lékař Alois Sloupenský na památku své zemřelé dcerky. Na severní straně kapličky vytéká kvalitní pramenitá voda z tzv. Kostelecké studánky.
- Rustikální sloupcová Boží muka s vyobrazením monstrance a letopočtem 1687 ( u cesty vlevo při příchodu od Bludova ).


Spolek pro Kostelíček Božího Těla zde pravidelně pořádá poutě a další akce.

Bludov

Kostelíček Božího Těla nad Bludovem

Bludov

load